Tento trik má své nejznámější využití ve scéně z filmu Matrix, v níž hlavní postava uhýbá kulkám. Aby si divák scénu mohl dobře prohlédnout, čas se zastaví a kamera zdánlivě obkrouží hlavní postavu. Poté se čas opět spustí.

Zachytit scénu ze všech stran jen pomocí jedné kamery je však prakticky nemožné, a tak se namísto jedné kamery, využívá kamer více. Všechny kamery pak ve stejný okamžik pořídí snímek scény a získané snímky jsou pak za sebe poskládány v pořadí, v jakém za sebou byly rozmístěny kamery, jež je pořídily.

Efekt zpomalení času a obkroužení kamerou je téměř totožný. V tomto případě se však kamery nespustí v ten samý okamžik, ale velmi krátce po sobě. Aby však tento efekt působil dostatečně plynule, je zapotřebí dostatečné množství kamer. Případné nedostatky však lze nahradit vložením digitálně vytvořených snímků mezi snímky, které kamery skutečně pořídily. Stejně jako tomu bylo u výše zmíněného filmu Matrix.