Lodní doprava je zásadní pro přesun komodit po celém světě. Lodě v současnosti přepravují až 90% veškerého nákladu na Zemi. U nás má ovšem lodní doprava jen relativně malý význam, protože může být využívána pouze na dostatečně velkých a především splavných řekách. Naší největší vodní tepnou, na které lodní doprava funguje, je Labe. Přestože se jedná o naši největší řeku, pro lodní dopravu to nestačí – dno řeky není všude dost hluboké a velký vliv má také výkyv stavu vody (suchá léta, jarní tání  apod). Proto se tok řeky musí upravit, tak aby byl pro velké lodě splavný. Na Labi se nachází mnoho takových úprav.

Zdymadlo je technické zařízení fungující na principu spojených nádob. Skládá se z  jezu a dalších staveb jako plavební komora, rybí přechod, malá vodní elektrárna či objekty na odběr vody. Řeky však mají oproti otevřenému moři či oceánu jednuvelkou nevýhodu. Nemají totiž všude stejnou výšku hladiny. Abychom mohli převést plavidla mezi vyšší a nižší hladinou, používáme právě zdymadla, konkrétně jejich součást – plavební komoru. Plavební komora zdymadla slouží lodím k tomu, aby překonaly rozdílnou výšku hladin vody. Jedněmi vraty loď vjíždí dovnitř a druhými vyjíždí ven.

Plavební komory jsou vlastně nádrže oddělené vodotěsnými vraty od samotné řeky. S řekou je spojuje potrubí, kterým se do nich voda napouští a vypouští. Tím se dosáhne spuštění nebo zdvižení plavidla. Když se vypustí hladina vody z komory, otevřou se druhá vrata a loď vyjede ven. Plavební komory se stavějí jako součást zdymadel u jezů a přehrad, aby se umožnil přejezd lodí z vyšší hladiny na nižší, a naopak, aby byla možná lodní doprava po celé délce řeky. Největší plavební komoru v ČR nalezneme v Dolních Beřkovicích na Mělnicku