Kukuřičné praskliny

Geologie nás obklopuje na každém kroku, a to doslova! Určitě jste si už všimli, že pokud se v období sucha projdete přírodou, místo blátivých louží potkáte rozpraskané desky tvořené vyschlým bahnem.

Jak a proč tyto praskliny vznikají, na to můžeš přijít sám díky jednoduchému pokusu.

Co na to budeš potřebovat?

Kukuřičnou mouku nebo bramborový škrob, plastový talíř, vodu, lžíci.

Jak na to?

Smíchej zhruba 50 gramů mouky nebo škrobu s vodou tak, abys vytvořil těsto. Poté přilej trochu teplé vody, vznikne ti hustá kaše. Kaši nalej na talíř či do jiné nádoby, kterou máš k dispozici tak, aby vytvořila dvou centimetrovou vrstvu. Kaši nech vystydnout a pozoruj, co se stane.

Co se vlastně stalo?

Praskliny, které se vytvořily v kaši, jsou následkem procesu chladnutí a následného vyschnutí. Tyto procesy mají za následek smrštění přírodního materiálu ať už bahna, či naší mouky, tedy materiál ztrácí objem a rozpraská.

Tyto praskliny můžeme sledovat i na fosilních nálezech jako důkaz procesu mrznutí a vysychání.

Další druh prasklin lze pozorovat například v lávových proudech, zde ovšem praskliny vznikají na základě jiného principu. V případě lávových proudů dochází ke zmenšování objemu materiálu vlivem chladnutí lávy. Poklesem teploty dochází k teplotnímu smršťování a láva tedy rozpraská vlivem chladnutí. O vysychání se v tomto případě nejedná. Tento jev označujeme jako sloupcový rozpad.