Raketový nosič či nosná raketa je dopravní prostředek poháněný raketovým motorem umožňující vynášet užitečné zařízení nebo lidskou posádku do kosmického prostoru. Rozlišujeme nosiče jednostupňové a vícestupňové. Rakety se dále rozlišují dle druhu použitého paliva na rakety s motory na kapalné a pevné pohonné látky. Rakety na tuhé pohonné látky dokáží vyvinout velkou sílu, ale většinou nejdou regulovat a nejdou ani zastavit. Používají se proto jako přídavné motory, které pomáhají raketám při startu. Motory na kapalné pohonné látky se vyznačují větší mírou škálovatelnosti výkonu a možností restartu. Nevýhodou je komplikovaný a technologicky náročný raketový motor.

Rakety vznikly původně jako kinetické zbraně, později jako nosiče výbušnin s dalekým doletem. První velké rakety na kapalné pohonné látky byly rakety V2 vyvinuté v nacistickém Německu během druhé světové války. Po válce došlo k ukořistění těchto raket spojenci a Sovětským svazem. U obou mocností pak byly využity pro vývoj jejich vlastních raketových rodin. Aktuálně se používají rakety spalující jak letecký petrolej neboli kerosin, tak třeba i kapalný vodík, anebo nejnověji kapalný metan a další směsi.