Ve vesmíru existuje v různých formách. S plazmou se můžeme setkat při bouřce, a to v blescích, také při polárních zářích (bombardování ionosféry rychlými kosmickými částicemi ve spojení se zemským magnetickým polem), ve chvostu letící komety nebo ji nalezneme uvnitř zářivek. Z plazmy jsou tvořeny také mlhoviny, hvězdy a ionosféra. Jedná se o ionizovaný plyn, složený z iontů, elektronů, který vzniká za extrémních teplot jako například ve Slunci.

Plazma je ve své podstatě čtvrtým skupenstvím. Je v něm taková teplota, při které se částice plynu pohybují tak rychle, že dochází k jejich srážkám a následně k jejich rozbíjení na kladně nabitá jádra a záporně nabité elektrony.

Je dobrým vodičem elektřiny, působí na něj i silné magnetické pole. Za vznikem plazmy, stojí elektrický výboj. Jde o elektrický proud, který vzniká při dodání energie do plynu (při ionizaci), protože samotný plyn není vodivý. Když výboj zanikne, plazma se přemění zpět na plyn.

Podle hustoty elektrického proudu se plazma dělí na tři typy – temný výboj, doutnavý výboj a obloukový výboj. Temný výboj nevydává viditelné záření, ale je měřitelné v radiové oblasti, probíhá při nízkých hustotách proudu. Doutnavý výboj svítí slabě, v červené oblasti spektra. Využívá se v zářivkách, výbojkách, doutnavkách, reklamních trubicích na osvětlených nápisech a billboardech. Obloukový výboj probíhá za vysokých hustot proudu, kdy jasně svítí a je viditelné i v UV oblasti.