Světlo je druh energie, na němž je každý žijící organismus na Zemi závislý. Světlo nám také umožňuje vnímat a vidět barevnost všeho kolem nás.

Elektromagnetické spektrum je stupnice elektromagnetického záření rozdělující jednotlivá záření podle vlnové délky odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností.

Frekvence je počet vln, které vznikají každou sekundu. Vlnová délka je vzdálenost mezi nejbližšími následnými vrcholy této vlny. Kratší vlnové délky jsou fialové či modré, delší vidíme jako červené světlo. Lidské oko je schopno vnímat část elektromagnetického spektra jako jednotlivé barvy duhy.

Rádiové záření je vyzařováno anténami, jejichž délka odpovídá délce nosné vlny, jejich délka se může pohybovat v rozmezí od milimetrů až do stovek metrů. Radiové záření končí ve vzdálené oblasti infračerveného záření.  Radiové vlny s krátkými vlnovými délkami mohou pronikat ionosférou (oblast atmosféry pohybující se ve výšce 60 – 95 km), proto jsou používány ke komunikaci na velké vzdálenosti přes satelity. Radiové vlny s dlouhými vlnovými délkami se odrážejí od ionosféry, proto jsou používány k přenosu informace z místa na místo ve stejné oblasti zemského povrchu. Nejčastěji se radiové vlny používají na přenos informací v radiovém vysílání, televizích, mobilních telefonech, také pro amatérské radiové přenosy.

Mikrovlnné vlny jsou velmi krátké radiové vlny využívané v radaru. Mikrovlnné trouby užívají mikrovln k rychlému ohřívání jídla. Mikrovlny procházejí nádobou s jídlem, ale neprojdou kovovým vnitřkem trouby. Tyto vlny rozkmitávají molekuly vody, tuku nebo cukru a zvyšují tím jejich vnitřní energii a následně tak dochází k vaření jídla.

Infračervené záření zahrnuje elektromagnetické vlny vydávané horkými předměty. Tyto předměty mají vyšší teplotu než zdroje rádiového a mikrovlnného záření. Lze jej zachytit pomocí termokamer. Můžeme jej vidět vlastníma očima, důkazem je například Slunce.

Elektromagnetické vlny ultrafialového záření jsou vysílány Sluncem a malé množství proniká ochrannou vrstvou Země a v malém množství se dostanou až k zemskému povrchu. I přesto, je třeba si před ním chránit pokožku použitím opalovacích krémů, protože toto záření způsobuje hnědnutí kůže.

Rentgenové záření má krátkou vlnovou délku, ale vysokou frekvenci. Rentgenové paprsky procházejí tkáněmi lidského těla, ale jsou pohlcovány hustšími kostmi, takže kosti se na rentgenovém snímku u lékaře objeví jako nepropustné.

Gama záření je neviditelné elektromagnetické vlnění vysílané radioaktivními látkami. Je ve stejném vlnovém pásmu jako rentgenové záření, ale mají největší energii, pronikavost a největší frekvenci. Vzniká například při rozpadu radioaktivních částic, výbuchu hvězd a jaderné bomby.

Viditelné světlo patří mezi elektromagnetické vlny, které můžeme vnímat lidským okem. Jsou vydávány Sluncem, taktéž zářivkami a libovolnými látkami ve stavu žhnutí (látky zahřáté až do žáru). Vnímáme jej jako jednotlivé barvy elektromagnetického spektra. Nejkratší vlnovou délku, přitom nejvyšší frekvenci má fialová barva (380 – 430 nm), poté s klesající frekvencí a s narůstající vlnovou délkou mluvíme o barvě modré (430 – 500 nm), azurové (500 – 520 nm), dále zelené (520 – 565 nm), žluté (565 – 590 nm), oranžové (590 – 625 nm) a nakonec o barvě červené (625 – 740 nm). .