Kovové rudy se těží coby surovina pro průmyslovou výrobu kovů. Nejhlubší důl na kovové rudy v Evropě má hloubku 1 444 metrů, kde bychom ho našli?

Ano! Ne!

Důl

Jedná se o místa, odkud jsou získávány nerostné suroviny. Těží se v nich rudy a uhlí. Pokud se v dolech těží kámen, označují se jako lom či kamenolom.

Těžba se provádí buď povrchová, nebo hlubinná. Při povrchové těžbě se odkrývají jednotlivé vrstvy zeminy z povrchu, a protože se mnohdy jedná o rozsáhlejší oblasti, má tento typ těžby výrazně negativní a nevratný vliv na ráz krajiny. Krajinu je nutné po ukončení rekultivovat.

Naopak hlubinná těžba je typická svým systémem svislých šachet a vodorovných štol. U těžby je potřebné  zajistit dopravní cesty pro materiál, pracovní síly i vytěženou surovinu. Každý hlubinný důl by měl proto být vybaven těžební věží, jejíž součástí je těžní lano využívané k vytahování nebo spouštění dopravních nádob, což může být výtah ať už k přepravě materiálu či osob. Dále se v podzemí budují i tunely dlouhé několik kilometrů, aby zde mohla jezdit nákladní vozidla.

Průřez hlubinným dolem