Geologické vrty jsou jednou z možností, jak zkoumat složení Země. Cílem je získat válcovité těleso, které se nazývá vrtné jádro, což je vzorek horniny. Čím hlouběji je vrt prováděn, tím menší má samotné jádro průměr.

Nejčastěji se jádrového vrtání využívá v průzkumu ložisek nerostných surovin, kde mohou být vrty i několik set metrů hluboké. Získané vzorky jádra jsou pro určení minerálního složení zkoumány geology. Tato jádra by měla být celistvá a neporušená.

Při výzkumu samotného vzorku pak zjišťujeme, jakou má hmotnost, a to měrnou bez dutin a pórů nebo objemovou i s póry. S tím je spojena samozřejmě pórovitost. Dále nás zajímá pevnost a tvrdost horniny, její abrazivnost, tedy schopnost obrušovat vrtný nástroj, puklinatost a konečně rozpojitelnost a štěpnost, která se posuzuje podle snadnosti odštěpení při úderu.