Hlavním motorem koloběhu vody je Slunce. Na Zemi se neustále přesouvá opravdu obrovské množství vody. Ta se neustále vypařuje z jakékoliv vodní hladiny, rostlin a živočichů. Ve formě vodních par se dostává do atmosféry, kde se tvoří oblaka. Z mraků pak vypadávají srážky, které spadnou na zemský povrch. Voda se pak dostává do vodních toků a ploch a také pod zemský povrch.

Aby takový mrak ovšem vznikl, musí vzduch obsahovat dostatečné množství vodní páry. Důležitá je také přítomnost kondenzačních jader, což jsou v podstatě nečistoty v atmosféře jako například sopečný prach, krystalky mořské soli, částečky půdy a podobně. Kolem těchto jader se snáze hromadí vodní pára a vzniká mrak. Následně se vodní pára sráží na malé kapičky nebo krystalky. Pokud se vzniklé kapičky či krystalky stihnou opět vypařit, mrak si udržuje svoji formu. V případě, že se ale dále spojují, vznikají srážky, které jsou těžší než vodní páry a z mraku vypadávají.

Důležitou roli při procesu vzniku srážek hraje především tlak a teplota. Srážky se na svojí cestě směrem k zemskému povrchu setkávají s různými teplotami atmosféry. V případě teploty výrazně vyšší než byla v původním mraku, dojde k jejich odpaření ještě před tím, než na zemský povrch dopadnou, a stává se z nich opět vodní pára. Nebo vlivem naopak výrazně nižší teploty změní svoje skupenství například z kapalného na pevné.