Galileo dokázal, že jakákoliv tělesa padající ze stejné výšky dopadnou ve stejný čas, protože nezáleží na jejich hmotnosti. Samozřejmě se nejedná o běžnou situaci, ale situaci ve vakuu.

Nesmíme totiž zapomínat, že při běžné situaci se tělesa, která padají dolů, třením zpomalují o vzduch. Kdybychom tedy ze stejné výšky pustili například peříčko a kovovou kuličku, peříčko by zabíralo větší plochu a více by tak zpomalovalo o vzduch. Peříčko je zároveň lehčí a dopadne tak později než kulička, protože na hmotnosti také záleží.

Takto by to fungovalo při volném pádu. U valících se těles by se nejednalo o posuvný pohyb, ale o otáčivý. Při otáčivém pohybu hraje velkou roli rozložení hmoty v samotném tělese. Díky tomu má každé těleso jiný moment setrvačnosti. Pro kolo, které má svoji hmotnost rozloženou po obvodu kola, je těžší dostat se do rotace než pro kolo, které má svoji hmotnost rozloženou rovnoměrně nebo u středu.