Jednotkou pro elektrické napětí je 1 volt (V), pro elektrický proud 1 ampér (A). Elektrický odpor je veličina vyjadřující schopnost vodiče vést elektrický proud. Elektrony se pohybují v tělese, narážejí při průchodu proudu na ionty, předávají jim energii a tím i také zahřívají těleso.

Odpor neboli rezistence (R) je schopnost tělesa odporovat průtoku elektrického proudu. Míra schopnosti látky odporovat proudu je takzvaná rezistivita (měrný odpor). Dobré vodiče mají nízkou rezistivitu, zatímco izolanty mají rezistivitu vysokou.

Roste-li průřez elektrického vodiče, odpor klesá. Jestliže se vodič při stejném průřezu prodlužuje, odpor roste. Dlouhý tenký vodič má proto při stejné hmotnosti materiálu větší odpor než vodit krátký a tlustý. Ohmův zákon neplatí pro některé materiály například pro polovodiče.

Polovodič je materiál, který má elektrický odpor nižší než izolant, ale větší než vodič. Jedná se o kov, jenž má ve své struktuře mnoho volných elektronů, pohybujících se od atomu k atomu, a tím tak vede proud. Například germanium a křemík mají nějaké volné elektrony, které mohou působit jako nosiče proudu. Když dojde k zdvojnásobení elektrického proudu protékajícím rezistorem, jeho elektrický odpor se nezmění.

Když polovodič daného typu vložíme mezi dvě vrstvy polovodiče opačného typu, dostaneme třívrstvé zařízení, kterému říkáme tranzistor. Nejčastěji se používají jako zesilovače, spínače či inventory. V současné době jsou základem všech integrovaných obvodů, jako jsou například procesory paměti.