Metoda anaglyfu je založena na

Ano! Ne!

3D stíny

3D technologie umožňuje člověku vnímat obraz v celé jeho hloubce. Nejjednodušší metoda, pro zobrazení 3D obrazu, se nazývá anaglyf, který roku 1853 vynalezl Němec Wilhelm Rollmann.

K vytvoření efektu anaglyfu potřebujeme dva stejné obrazy. Každý z obrazů musí mít jinou barvu. Nejvhodnější barva je azurová a červená, ale nejstarší anaglyfy byly tištěny nebo promítány barvou červenou a zelenou. Obrazy na sebe nejsou vrstveny přesně, ale se vzdáleností, jako jsou od sebe vzdálené naše oči. Abychom výsledný obraz viděli ve 3D, neobejdeme se bez speciálních brýlí s modrým a červeným filtrem. Jedině tak uvidíme kýžený 3D efekt.

3D efektu však lze dosáhnout i dalšími způsoby. Mezi nejužívanější metody patří vedle anaglyfu také metoda polarizace. Metoda polarizace využívá pro toto odlišení různé polarizaci světla. Metoda anaglyfu je výrazně rozšířenější a lze se s ní hojně setkat jak na internetu, tak v kinosálech (už jen z toho důvodu, že není nijak složité doma vyrobit potřebné 3D brýle). Avšak na internetu se lze taktéž setkat i se zmíněnou metodou polarizace, kterou využívají např. kina IMAX.