Italský vědec Alessandro Volta poprvé ukázal, že mezi dvěma různými kovy umístěnými do různých kapalin, elektrolytů, existuje potenciálový rozdíl, a proto může být stejnosměrný proud vyráběn z chemické energie. Tomuto uspořádání říkáme článek, konkrétněji Voltův článek (Voltův sloup). Baterie vzniká spojením několika článků dohromady.
Na počátku 19. století hrabě Alessandro Volta na základě poznatků z Galvaniho pokusů na žabích nožičkách sestavil „umělý elektrický orgán“, což byl model specifického orgánu rejnoka elektrického. Střídající se páry měděných a zinkových desek byly odděleny tkaninou namočenou v solance (roztok anorganické soli NaCl ve vodě). Voltův „umělý elektrický orgán“ byl vlastně jedna z prvních akumulátorových baterií, jehož vznik byl zásadní pro galvanický článek. Galvanický článek je nádoba s kyselinou sírovou, ve které je ponořena měděná anoda a zinková katoda. Je-li okruh uzavřen, mezi katodou a anodou protéká elektrický proud (zinek se rozpouští v kyselině, ale na anodě se vyvíjí vodík a brzdí proces).
Jednoduchý článek je sestaven z různých kovů oddělených slaným nebo kyselým roztokem elektrolytu (měděná anoda, zinková katoda a zředěná kyselina sírová). Schopnost článku vytvářet proud po určitou dobu je měřitelná v ampérhodinách (například 10 ampérhodinový článek vytváří 1 ampér po dobu 10 hodin).
Máme několik druhů článků. Zaměříme se na články primární a sekundární.
Primárním článkem nazýváme každý článek, který má omezenou životnost, protože uvnitř obsahuje chemikálie, které jsou nakonec nenávratně vypotřebovány. Patří mezi ně například suché články (viz. obrázek s popisem). Uvnitř suchého článku je pasta chloridu amonného (NH4Cl) a poskytuje napětí o velikosti 1,5 V, má životnost několika měsíců.
Mezi články sekundární neboli akumulátory patří články, které lze znovu nabít spojením s jiným zdrojem elektřiny. Patří mezi ně olověný či alkalický akumulátor. Olověný akumulátor obsahuje zředěný roztok kyseliny sírové jako elektrolyt a olověné desky. Má malý vnitřní odpor, proto je hojně využíván u vozidel ke startování a pro svícení světel. Alkalický článek obsahuje elektrolyt z hydroxidu draselného. Desky jsou zhotoveny z niklu a kadmia, proto je i nazýván jako nikl – kadmiový článek.