Telurium je oblíbený kabinetní nástroj určený k tomu, jak ukázat základní nebeskou mechaniku a zákonitosti střídání ročních období na Zemi. Je složen z velké desky s vyznačenými souhvězdími, měsíci v roce a popisem rovnodennosti a slunovratu. Uprostřed je model Slunce a na otáčivé desce kolem Slunce je model Země. Pohybem modelu se otáčí nejen Země kolem Slunce, ale také Země kolem své osy. Po jedné otočce kolem modelu Slunce vykoná Země ještě dalších 365 otoček kolem své osy. Pojďme se podívat, co vše dokáže telurium znázornit.

Zařízení zvané telurium umí znázornit souvislosti s putováním Země kolem naší hvězdy a důsledky, které způsobují změny prostředí na naší planetě. Oblíbenou, ačkoli nejméně podstatnou informací je, že telurium ukazuje souhvězdí zvířetníku. Mnoho lidí je přesvědčeno, že jejich charakter, vlohy a život ovlivňuje to, na které části oběžné dráhy se nacházela Země v době jejich narození a jaká skupina hvězd se v ten den v poledne nacházela v nadhlavníku. Znamení, nebo horoskopy jsou však systém, který řadu tisíciletí nikdo neaktualizoval a jeho vypovídací hodnota je nevalná. Souhvězdí, která jsou většinou značena názvy zvířat (proto zvířetníková souhvězdí) je třináct a všechna jsou v rovině ekliptiky.

Co je vlastně ekliptika? Země obíhá kolem Slunce v rovině, která se nazývá ekliptika. Tato rovina se zároveň při pohledu ze Země promítá na hvězdnou oblohu (tj. vůči vzdáleným hvězdám) jako dráha Slunce během roku. Není snadné polohu ekliptiky na hvězdné obloze určit, protože nikdy nevidíme současně hvězdy a Slunce.

Pro telurium je však mnohem důležitější přímo naše Slunce. Země se vzhledem ke vzdáleným hvězdám nijak výrazně nepohybuje, vůči Slunci však ano. Telurium nám může ukázat, kdy nastává jarní a podzimní rovnodennost, či zimní a letní slunovrat. Máme-li na severní polokouli zimu, je severní část Země od Slunce odkloněna, v létě naopak přikloněna. Pro jižní polokouli to platí obráceně.

Sluneční záření proto dopadá v jednotlivých obdobích na zemský povrch pod různým úhlem, zemský povrch je pak různě ohříván a důsledkem je střídání ročních období. V České republice se například dočkáme 1 400 – 1 700 hodin slunečního záření ročně.