Které tvrzení je pravdivé?
Tornádo
Víte, že když se krajinou prohání tornádo, vydává při tom děsivý ječivý zvuk, jako nízko letící tryskové letadlo? Přitom se řítí až stokilometrovou rychlostí a zničí vše, co mu stojí v cestě. Tyto spirálovité větrné bouře mají každý rok na svědomí více obětí než ostatní přírodní pohromy s výjimkou povodní a zásahů bleskem. Název hurikán pochází z mayské kultury, byl to totiž jejich bůh větru.
K tomu, aby vzniklo tornádo, jsou zapotřebí bouřkové mraky, neboli takzvané cumulonimby, které sahají do velké výšky a stav, kdy se chladný a suchý vzduch srazí s teplým a vlhkým vzduchem. Pokud jsou splněny další podmínky včetně určitého proudění větru, vytvoří cirkulace proudů uvnitř bouřky neboli supercely svislý sloupec vzduchu, který se točí po spirále kolem své osy. V okamžiku, kdy se tromba svým koncem v podobě trychtýře neboli nálevky, dotkne povrchu, stane se tornádem.
Tornáda mají mnoho tvarů a velikostí a často jsou viditelná v podobě kondenzačního trychtýře (též nálevky) vycházejícího ze základny bouřkového mraku (cumulonimbus). V rychle rotujícím trychtýři rychlost větru dosahuje až 320 km/h. Ačkoli se vyskytují v mnoha částech světa, opravdovou metlou jsou tornáda pro středozápadní a jihovýchodní státy USA. Je to proto, že v této oblasti se často stýká teplý lehký vzduch z Mexického zálivu se suchým studeným vzduchem z Kanady. Výsledkem je asi 700 tornád za rok.
Většina tornád nezpůsobí velké škody, ale ničivá tornáda zůstávají dlouho v paměti. Například 18. března 1925 urazilo jedno tornádo přes 300 km dlouhou dráhu na americkém středozápadu.
Tornáda zřídkakdy trvají víc než pár hodin, průměrná doba působení tornáda je zhruba okolo deseti minut a nikdy si nejsou podobná. Proto je nesmírně obtížné předpovídat, sledovat a studovat. Povětrnostní stanice však může vydat varování až 15 minut dopředu, když tornádo skutečně zpozoruje, nebo když se na obrazovce Dopplerova radaru objeví bouřkové mraky, z kterých by se tornádo mohlo vyvinout.Sledování tornád a varování před nimi zachrání mnoho životů. Navíc je velmi nepravděpodobné, že tornádo udeří na stejné místo znovu. Ve skutečnosti se tak stane asi jednou za 250 let.
Sílu tornáda lze klasifikovat pomocí Fujitovy stupnice, používanou od roku 1973. Tornáda tak díky ní umíme řadit na základě vztahu mezi silou větru a způsobenými škodami do pěti kategorií.
V České republice byla zaznamenána 24. června 2021 dvě tornáda o síle F4 na Fujitově stupnici. Obce Moravská Nová Ves, Mikulčice, Hrušky, Lužice, Bažantnice a Pánov patří po této události mezi nejvíce zasažená místa jižní Moravy.
