Tělesa kolem nás se skládají z různých částic, podle toho, jakým způsobem dochází ke změně vzájemné polohy těchto částic, dělíme látky na kapalné, plynné a pevné. Přičemž kapaliny a plyny označujeme společným názvem tekutiny. Tekutost je základní, společná vlastnost všech plynů a kapalin. Tekutost je neschopnost udržet stálý tvar díky neustálému vzájemnému pohybu částic, z nichž se kapaliny a plyny skládají. Další společnou vlastností tekutiny je skutečnost, že nemají stálý tvar, ten je určen nádobou, ve které se kapalná a plynná tělesa nacházejí.

Kapaliny a plyny mají i rozdílné vlastnosti, které je třeba zmínit. Kapaliny, si zachovávají stálý objem, za konstantní teploty. Větší množství kapaliny vytváří vodorovnou hladinu, kapalina v malém množství (například v rozprašovači) vytváří kapky.  Jsou velmi málo stlačitelné, což je způsobeno malými vzdálenostmi mezi částicemi kapalin. Kapaliny mají vnitřní tření, říkáme mu viskozita.

V případě, že přeléváme velice viskózní kapalinu, počítejme s tím, že její částice kolem sebe nekloužou, je tedy poměrně obtížné ji přelévat. Jako příklad takové viskózní kapaliny si můžeme uvést ropu, olej, med či sirup.

Tekutina, v níž se částice snáze posouvají, má větší tekutost. Příčinou různé tekutosti kapalin jsou odporové síly, které vznikají mezi navzájem se pohybujícími částicemi kapaliny. Jejím zahříváním se snižuje molekulární přitažlivost a kapalina tedy řídne, lze ji tedy po zahřátí snadněji přelévat. Zvýšením tlaku se molekuly v kapalině vzájemně přiblíží a viskozita roste. To je významná vlastnost mazacích olejů, které se při vysokých tlacích mezi ozubenými koly a mezi po sobě klouzajícími součástmi strojů stávají viskóznějšími. Pokud by tomu tak nebylo, olej by byl vytlačen, k mazání by nedošlo a součásti by se zadřely.

U plynů dochází také ke snadné změně vzájemné polohy částic, což způsobuje to, že kapalná i plynná tělesa nemají vlastní tvar, ale přizpůsobují se tvaru nádoby či okolních těles, říkáme, že plyny jsou rozpínavé. Vzájemné síly mezi částicemi plynů jsou zanedbatelné. Plyny jsou na rozdíl od kapalin velmi snadno stlačitelné. Díky stlačitelnosti plynů lze jezdit například na jízdním kole, v plně naloženém autě, plavat na nafukovací matraci na vodě.

Pro jednodušší představení rozdílu mezi kapalinami a plyny si uveďme pojmy, kdy budeme mluvit o ideální kapalině, tedy o kapalině, která je bez vnitřního tření (viskozity), a je nestlačitelná (má stálou hustotu) a oproti tomu ideální plyn je takový plyn, který je taktéž bez vnitřního tření, ale je dokonale stlačitelný. Pouze u helia při teplotě blízké nule byla dokázána vlastnost zvaná supratekutost (supra lze z latiny přeložit do češtiny jako „nad“), jde o typ tekutosti tekutiny s nulovým vnitřním třením (viskozitou). Oproti tomu nejmenší tekutost byla objevena u bitumenu, o němž se dozvíte bližší informace v následujících kapitolách.