V letních horkých dnech se lidé chodí často koupat. Všimli jste si, že jejich oblíbenou kratochvílí je vyhazování druhého bez vynaložení větší námahy? Proč to není tak snadné na souši? Na člověka (těleso) ve vodě působí několik pomocných sil, které toto umožňují. Například vztlaková síla, která těleso ve vodě nadlehčuje, je to především tím, že působí na těleso v opačném směru než síla gravitační.

Při koupání v lázních si toho všiml i známý Archimédes ze Syrakus, narozený v roce 287 před naším letopočtem. Ve chvíli poznání tohoto jevu zvolal „Heuréka!“ a dal tak vzniknout definici Archimédova zákona, který říká, že těleso, které je ponořeno do kapaliny, která je v klidu, je nadlehčováno silou rovnající se tíze kapaliny o stejném objemu, jako je ponořená část tělesa v ní. Co to znamená? No přece to, že po ponoření tělesa do vody se zvedne hladina vody o objem ponořeného tělesa.

Co když těleso není ponořeno, ale „vznáší“ se nad její hladinou? Jak je možné, že žulová koule o hmotnosti 200 kg se „vznáší“ a ještě se dá snadno roztočit? Může za to především voda, která neustále proudí pod koulí, a tím ji nadnáší svojí vztlakovou silou. Voda, taktéž snižuje tření mezi povrchem žulové koule a nádobou, nad kterou se nadnáší. Tření je síla, která vzniká, když se pevné těleso tře o jiné těleso, nebo také když se těleso pohybuje v tekutině či v plynu. Tato síla vždy působí proti směru pohybu tělesa.

Tento jev lze pozorovat i v autě na silnici za deštivého počasí. Řeč je o aquaplaningu. Jde o jev, při kterém dochází při zvýšené rychlosti vozidla na mokré vozovce. Dojde ke ztrátě přilnavosti pneumatik způsobené přítomností vody, která se dostala mezi pneumatiku a povrch vozovky. Riziková jsou hlavně místa s velkými loužemi na vozovce. Pneumatika se nedotýká vozovky, ale vody. Bohužel dojde ke snížení ovladatelnosti vozidla, které může skončit dopravní nehodou.

Čím drsnější jsou povrchy a čím více na sebe tlačí, tím silnější je tření. Tření vzniká i mezi velmi hladkými povrchy. Bez tření mezi povrchy by neexistovala přilnavost a nemohli bychom chodit, běhat, dokonce ani jezdit na kole. Cyklisté mohou jezdit na kole, právě díky působení tření v kolech a pedálech. Kuličková ložiska umístěná uvnitř osy kola či v pedálech snižují tření mezi otáčivými díly. Když se kolo otáčí, kuličky rotují, a umožňují tak snazší klouzání povrchů (kuličky se mažou olejem, aby snižovali tření). Vedlejším produktem tření je teplo.

Lyžaři, snowboardisté i bruslaři potřebují tření zmenšit, aby mohli po povrchu klouzat. Stejně tak i při bobování po svahu. Proto mají ostré nože na bruslích snižující tření mezi povrchy, či vykrojené lyže. V případě horolezců je tomu naopak, jejich pestré vzorky na gumových podrážkách pohorek zvyšují tření a tedy i přilnavost obuvi k povrchu.