Víte, že při průtoku kapaliny trubicí se všechny její částice nepohybují stejně rychle? Je tomu tak proto, že částice v blízkosti stěny nádoby se téměř nepohybují a částice uvnitř nádoby vzdáleněji od stěny se pohybují rychleji.

Představte si, že kapalina se skládá z tenkých souvislých vrstev. Všechny částice jedné vrstvy mají stejnou rychlost a dvě sousední vrstvy se oproti sobě pohybují různou rychlostí. Pomalejší vrstvy se snaží brzdit ty rychlejší, říkáme tomu vnitřní tření v kapalině nebo také viskozita.

Viskozita je tedy veličina charakterizující vnitřní tření a závisí na přitažlivých silách mezi částicemi. Kapaliny s větší přitažlivou silou mají větší viskozitu, znamená to tedy, že dochází k většímu brzdění pohybu částic kapaliny nebo těles v kapalině.

Pro ideální kapalinu platí nulové vnitřní tření (viskozita), takové kapalině říkáme supratekutina (přeložíme- li latinské slovo supra, znamená to v překladu „nad“). Kapaliny s jakýmkoliv vnitřním třením (viskozitou) se označují jako viskozní (vazké). Dělíme je dále na newtonovské (benzen, stolní olej, jablečný džus, mycí prostředek na nádobí, sprchový gel) a nenewtonovské (zdánlivě viskozní, škrob, krev, sádrová kaše, inkoust do tiskárny, ropa, tekuté bahno, med, kečup).

Vnitřním třením kapalin a plynů, tedy jejich viskozitou se zabýval anglický fyzik a  matematik Issac Newton, který definoval Newtonův zákon viskozity. Ten stanovuje vztah mezi napětím a rychlostí deformace tekutiny jako přímou úměru. Popisuje chování pro všechny newtonské tekutiny. Hodnota dynamické viskozity kapalin s rostoucí teplotou klesá a u plynů stoupá. Proto má vzduch asi stokrát menší viskozitu než voda. A viskozita vzduchu je ovlivňována teplotou. Tekutina, v níž se částice pohybují rychleji, má větší tekutost, a tím nižší viskozitu (vnitřní tření).

Největší viskozitou dominují takzvané živice neboli bitumen. Jsou černé barvy a zcela rozpustné v sirouhlíku. Vizuálně bitumen připomíná asfalt, avšak na rozdíl od něj je tekutá. Její tekutost je opravdu minimální. Od roku 1927 probíhá v Austrálii, na University of Queensland v Brisbane, experiment dokazující viskozitu bitumenu. Výsledkem experimentu je dosud získaných osm kapek této látky. Dokázali tím, že bitumen je zhruba 230 miliardkrát viskóznější než voda. Pokus trvá i nadále a je veden v Guinnessově knize rekordů. Ze slova bitumen pochází slovo beton.