Jaká síla stojí za tím, že magnet přitáhne kus jiného kovu? Magnetismus je neuvěřitelně zajímavá záležitost, která propojuje fyziku, chemii a zejména pak elektřinu. Již staří Řekové takřka před třemi tisíci lety si všimli, že jedna podivná skála u města Magnétis přitahuje kovy. Nazvali jí tehdy právě po tom městě. Nicméně až moderní fyzika nám dokázala popsat, co to ten magnetismus opravdu je.

Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje, kterým také říkáme nabité částice. Důsledkem tohoto působení jsou například silové působení na tělesa či změny elektrických, optických a dalších materiálových a termodynamických charakteristik látek vystavených magnetickému působení. Magnetismus je vytvářen pohybem elektrického náboje nebo změnou elektrického pole v čase. To vše si blíže ukážeme přímo v našich videích. Elektromagnetismus, tedy sloučení magnetismu a elektrické síly, je jednou ze čtyř základních interakcí a i té se budeme věnovat.

Spontánní silnou reakci v magnetickém poli mají takzvané feromagnetika (železo, nikl, kobalt nebo některé slitiny). Naopak v magnetickém poli přirozeně nereagují takzvaná diamagnetika (třeba uhlík, měď, síra, zlato, voda). Dále se můžeme setkat s takzvanými ferrimagnetika, kde se magnetické reakce dosáhne různými sloučeninami látek, či změnami prostředí, například teplotou. Známe také ještě paramagnetika, které mají magnetické reakce jen v přítomnosti vnějšího magnetického pole. Poslední kategorií je elektromagnetismus.

Využití magnetismu je široké a podstatné pro fungování naší technologické civilizace. V muzeích možná naleznete něco, čemu se říkalo magnetické pásky, což byla záznamová média, která se používala pro záznam zvuku, videa i dat. Použití najdeme ale také ve zdravotnictví, třeba u magnetické rezonance (MRI).